Naděje a odpovědnost * Hodnoty (Každodenní odvaha, ušlechtilost, rytířskost, dobrota, konzervativní ctnosti) * Výzvy (pro kreativce aj.) * Křesťanská inspirace * Koutek krásy * Autor (kontakt) * Obsah

Naděje a odpovědnost

Lze si v dnešní lhostejné době uchovat naději a odpovědnost?
Ano, to jde - nadeje.tode.cz
Tento web roste jako z vody, ale zatím je ve stavu embrya; některé sekce jsem nestihl ani pročíst na překlepy. Sorry, nestíhám.

Vítej, čtenářko či čtenáři - kéž se tento zárodek webu náhodným pocestným stane oázou povzbuzení v hektickém a často vyprahlém životě. Kéž ve Tvém srdci zaplane dobrodružný duch, abys každý den prožíval naplno. Já v těchto oblastech těžce zápasím a právě proto mám na srdci, že to jde a že to stojí za to: Vydej se na cestu a denně dělej drobné, snesitelné krůčky ze své "zóny pohodlí"; tak si postupně vypěstuješ nespoutané srdce plné odvahy a dobroty.

Proto toužím, aby společnými silami vznikl web, který přinese inspiraci v těchto oblastech:

Pavle, proč používáš ten divný novotvar "Narnijsko-konzervativní pohled na svět"?

Letopisy Narnie (a Pán Prstenů aj.) nám říkají: Nikdy neztrácej naději, nepřestaň doufat v dobro, nikdy nevzdávej boj za dobrou věc, i kdyby situace vypadala sebetemnější.

Já k tomu dodávám: Pokud Ti tlaky, povinnosti a nároky druhých vysávají sílu a jsi na dně, nevzdávej hledání kreativních cest, jak to ze sebe dostat: vyplač to, vypovídej se, vypiš se, vymlať do polštáře, pak se svým těžkostem podívej do očí a řekni jim jako Leonidas: "Leonide, poslal jsem na tebe takovou armádu, že její šípy zakryjí slunce." - "Výborně, budeme bojovat ve stínu."

A pokud Tě lidé zklamali tolik, že jsi ztratil/ztratila víru v dobro, pak nevzdej svůj boj a za každou cenu se snaž odhořknout:

Konzervatismus říká, že hrdý člověk se nemá vzdát své svobody ve prospěch pohodlí. Z toho pramení konkrétní politické postoje:

Já k tomu dodávám (stejně jako C.S.Lewis, R.Joch a mnoho dalších), že skutečný konzervatismus se neprojeví jen politickými názory, ale i osobní integritou:

Já se v tom snažím růst, ale je mnoho oblastí, kde jsem ještě nezvítězil. Proto, když říkám "Jsem konzervativec", myslím tím: "Tyto hodnoty považuji za nesmírně důležité a zápasím o to, abych se je také naučil."

Odvaha a dobrodružný duch ve všedních zápasech

Vyjdi ze své "zóny komfortu". Pokud Tě zaměstnavatel přetěžuje, najdi odvahu mu to říci; pokud se práci nepoctivě vyhýbáš, ber to jako svoji zkoušku odvahy, zda s tím dokážeš přestat.

Podobné věci platí v nejrůznějších vztazích, nejvíc asi v manželství. Najdi odvahu partnera vyslechnout v oblasti, kde ses při malé zmínce okamžitě bránil(a). Zkus přemýšlet, co mu nejvíc chybí, a vydej ze sebe to nejlepší, abys mu to splnil. Možná to bude jiskřička, ze které se rozhoří nová vzájemná láska.

...časem doplnit.

Každodenní zápas dobra se zlem

...časem doplnit.

Osobní odpovědnost: Každý z nás má denně bezpočet příležitostí druhým ublížit nebo je potěšit - a to mnohem více, než si uvědomujeme. Nebo si myslíš, že když zamlčíš nepříjemný fakt v pojistné události, že jsi nikomu neublížil? Že pojišťovna je "dojná kráva" s neomezenou pokladnicí... Možná si to obhajuješ tím, že jiné velké instituce zase ošidily Tebe, ale pak vlastně předáváš putující facku. Není lehké být tím, kdo ji uzemní a nepředá - ale když to dokážeš, zakusíš nový druh radosti. Je to velmi těžké - sám v tom prohrávám zoufale často a leckdy si to ani neuvědomím - ale můžeš načerpat sílu například tím, že... ...časem doplnit.

Ušlechtilé hodnoty - život naplno

Foglarovské "Jeden dobrý skutek denně"

Jak říká Dan Drápal: "Staň se ostrůvkem pravdivosti v moři lhostejnosti"

Kdy jsi naposledy někomu jen tak řekl laskavé slovo, třeba "Ty jsi šikovný", "Tobě to sluší", "Ať ti to dobře dopadne", "Hodně síly..."

...časem doplnit.

Každodenní rytířství

Zkus nasbírat sedm "trofejí", kdy se zachováš velkoryse nebo někomu neodplatíš, co by si zasloužil. Konec konců, jaké chování bys chtěl od protistrany zažít Ty, kdybys byl na místě toho viníka?

Nad nikoho se nepovyšuj ani neponižuj - obojí je zhoubné a ničí to vztahy.

Když reklamuješ boty, záleží Ti na tom, abys nevyhrál, pokud nemáš pravdu?

Kdy ses naposledy někomu upřímně omluvil? Omluvou přece neztrácíš hrdost a právo na hranice (můžeš říci "za čin A se omlouvám, ale za činem B si stojím"). A opravdu omluvu nikomu nedlužíš?

Kdy jsi naposledy poděkoval někomu, kdo pro Tebe učinil něco milého?

Inspirace pro manželství a rodinný život

Sám jsem svobodný, ale myslím si, že manželství je nejúžasnější vztah, kde i drobnost může druhého velmi potěšit nebo naopak zranit...

A děti jsou křehké bytosti, kteří potřebují velkou spoustu lásky, citlivosti a zdravých hranic (nekompromisní pevnosti), aby z nich vyrostli zdraví lidé.

Konzervativní politika

Není jedno, zda si zvolíme politiky, kteří masově propagují právo na potrat, dávky téměř pro kohokoli, genderovou ideologii (transgender WC) ...časem doplnit.

Klima v naší společnosti to hodně ovlivní.

Křesťanský koutek

Snažím se tento web udělat stravitelný i pro ty, kteří jsou na jméno Ježíš vyloženě alergičtí - ale bude tu i koutek o Ježíši, živém Bohu, který i Tobě nabízí...

...časem doplnit.

Tři výzvy pro odvážné a podnikavé jedince

Nahoru, obsah

Výzva všem kreativcům dobré vůle

"Ale ono to stejně nemá cenu, dnešní společnost morálně otupěla a řítí se do zkázy, kterou hrstka lidí nezastaví..."
Možná máš pravdu, ale nikdy to nevíš určitě. Představ si loď unesenou bouří, kde vyčerpané mužstvo chce vzdát vylévání vody se slovy "nemá to cenu". Jak ale mohou vědět, že se nevzdali půl míle od ostrůvku? Mohou zemřít jako slaboši nebo jako hrdinové, kteří splnili svoji povinnost do poslední chvíle.

Představ si Gandalfa, toho blázna, který po prolomení brány obléhaného města Minas Tirith volal: "Neustupujte, bojujte za svoje životy!", i když bylo vše zcela ztraceno - k čemu dál bojovat? On neztratil naději v dobro. Nebýt jeho, rohanské posily by dorazily jen k hromádce popela a pobitých těl.

A proč rohanský král do té bitvy vyjel, když věděl, že se šesti tisíci muži nemá šanci? On nevěděl, zda se Aragornovi podaří nemožné - přivést mocnou armádu věrolomníků. A proč jel Aragorn stezkami mrtvých, odkud se nikdo živý nevrátil - když sám říkal, že svému přežití nedává žádnou naději? ...časem doplnit link s titulky k elfštině.

Udělali to proto, že nechtěli jen nečinně přihlížet, jak se jejich svět propadá do zkázy. Ze stejných motivů, jako pomáhali za Protektorátu někteří stateční lidé odbojářům, Židům a výsadkářům i v době, kdy to nevypadalo, že by Německo mohlo být poraženo.

Odmítli se smířit se zlem a trpně přihlížet, byť by to bylo tisíckrát pohodlnější. Místo toho riskovali odhalení a popravu, aby ukázali svým nepřátelům: "Můžete si vzít naše životy, ale nikdy ne naši svobodu!"

* * *

Já ve svých osobních bojích leckdy selhávám, ale jsem hluboce přesvědčen, že tyto principy platí i v našem světě. Srdce mně to jasně říká: Ani zdánlivě bezvýchodná situace není důvodem vzdávat boj za dobrou věc.

Chtěl bych na tomto místě vyzvat všechny lidi, zejména umělce a aktivisty, kteří chtějí těmito hodnotami zasáhnout českou společnost. Společně dokážeme více, než každý z nás sám.

Dostaneš svůj prostor na tomto webu. Stačí, když sdílíš některé z těchto hodnot a ostatní zde nechceš hrubě porušovat. Někdo dobře rozumí konzervativní politice, ale nevěří v Boha, jiný je na tom opačně. Někdo zase ...časem doplnit. Takže si vyber to svoje a piš o tom.

Možná o tom umíš skládat výstižné písně, možná chystáš divadelní akci, možná bys tu uvítal upoutávku na svoji výstavu...

Pojďme ovlivnit klima v této dobré zemi, kde je čím dál více lidí zklamaných a rezignuje na morálku - komunisté nám vtloukali, že "Kdo nekrade, okrádá rodinu" apod.

Pojďme se zamyslet nad akcemi, které vzbudily mediální ohlas, jako trenky nad Hradem, různé akce Ztohoven, atomový hřib v TV vysílání, chrastavský "atentát" na kremlofilního prezidenta... Některé z těchto akcí byly nízké, trapné a nedůstojné, ale pojďme se společně zamyslet, zda vymyslíme podobně poutavé činy, které přivedou veřejnost k zamyšlení nad ušlechtilými tématy, která jsou dnes velmi potřebná.

Nahoru, obsah

Výzva: Denně čiň, týdně šiř

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Mám pro Tebe výzvu, která je inspirovaná foglarovským "Udělej denně jeden dobrý skutek, byť sebenepatrnější".

Denně udělej malý krůček ze svého pohodlí

Každý týden udělej něco (byť malého), abys tyto hodnoty předával dál

Nahoru, obsah

Výzva: Vyprav se za bobříky

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Mám pro Tebe ještě jednu výzvu: Vyprav se za Foglarovými bobříky - v původním a hlavně v přeneseném smyslu...

Tento text budu muset ještě promyslet, zda je to smysluplný nápad

V původním smyslu jde o dvě třináctky úkolů, jejichž splněním si procvičíš vytrvalost, ušlechtilost, všestrannost, sebepřekonání, zručnost, hbitost, činorodost a řadu jiných hodnot. Já jich zatím mnoho složených nemám. Doporučuji netříštit síly mezi mnoho z nich, ale zaměřit se na jeden, který pro Tebe nebude moc snadný a vyvede Tě ze zóny komfortu - někdo se cítí sebejistý při sportu, jiný při manuálních činnostech, jiný při intelektuálních... Tak schválně zkus něco, co pro Tebe nebude ubíjející (jako pro mě bobřík hladu (-: ) ale moc Ti to nejde (pro mě je to bobřík míření); budeš pak mít naplňující pocit, že jsi něco významného dokázal.

Vyvede Tě to z nudy všedních dnů - zažiješ dobrodružství při míření míčkem na vzálený cíl, při pozorování nočních souhvězdí, při celodenním skrývání se v přírodě před náhodnými turisty...

* * * * *

Ve mně slovo "povinnost" evokuje: Nenávidím ty úmorné úkoly, praštil bych s tím, ale holt musím... Nemám žádnou možnost volby.

Proto raději požívám výraz "odpovědnost", který říká: Je to dřina, plnit své pracovní povinnost (nebo pro někoho: být jemná na necitlivého manžela - atd. atd.), ale sám nesu odpovědnost za to, zda v tom budu pokračovat. A já budu, protože i když je to odříkání, vznikají tím hodnoty, po kterých hodně toužím... ...časem doplnit - vysvětlit podrobněji.

Mnohem důležitější je ale něco jiného: s pílí a odvahou, kterou sis při svých pokusech vypěstoval, se pustit do svých každodenních odpovědností.

Možná již pár týdnů houževnatých pokusů o malý počet bobříků Tě vyvede z jednotvárnosti a zajetých kolejí. Najdeš radost ze sebepřekonání, odhodlání zkoušet nové věci a nevzdávat své boje. To využij ve své rodině, manželství, komunitě apod. :

* * * * *

Pojďme uzavřít něco jako sázku:
Pokud sis zvolil vhodného bobříka (původního nebo přeneseného), učinil osm poctivých pokusů se v něm zlepšit a neprožil jsi přitom krásnou radost a dobrodružné vzrušení, které stálo za to, napiš mně o tom - a já slibuji, že sem připíšu, že jsem ošklivé káčátko a někdy plácám nemoudrosti.
Přijmeš tuto výzvu?

A víš Ty co? Projdi si všech 26 bobříků a ke každému zkus najít nějakou analogii z reálného života, kde Tvé úsilí přinese prospěšné ovoce. S trochou fantazie to vymyslíš i u těch, kde to není tak přímočaré: Bobřík indiánských signálů bude třeba projevit manželovi či dítěti lásku nějak kreativně; bobřík zručnosti může být ochotné vykonání domácích prací, o které jste se dosud hádali; bobřík uloupených měst může být padesát výletů, kterou pro svou rodinu zorganizuješ...

Já si stejně myslím, že Foglarův hrdina Rikitan to své přátele učil právě proto, aby dokázali jednou své ženy a děti obětavě milovat a bránit svoji vlast se zbraní v ruce. Takže netříšti své síly: vyber si z těchto 26 praktických aplikací tu nejhodnotnější, nikoli tu nejsnazší - a až se Ti podaří, pocítíš nový elán do těch dalších.

* * * * *

Bobříci jsou jednorázové úkoly, ale podobně můžeš v původním i přeneseném smyslu zkusit něco z Modrého života, což je 7 úkolů, u kterých si dáš předsevzetí, že je budeš plnit každý den. Já jsem to nějakou dobu zkoušel a některé z těch návyků mně zůstaly, i když si teď již splnění neodškrtávám. Fakt dobrá věc.

Sekce "Konzervativní petice"

Zde bych chtěl udržovat aktuální seznam petic, které by mohly zajímat čtenáře tohoto webu....

Prosím o feedback: Pokud mně pár lidí řekne, že by tuto sekci chtěli číst a přispívat do ní, pak ji možná v PHP Naprogramuji

Koutek krásy

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.
Mandelbrotova množina
Kolik krásy vznikne jednoduchým matematickým předpisem...
33 minut krásných písní o něze živého Boha
Web pisnestredozeme.cz
Překrásné (a velmi rozmanité) písně inspirované Pánem Prstenů. Nejradši mám:
Arwen O neohrožené sličné elfce
Historie Tolkienova světa
Nejsem znalec, takže tohle shrnutí bude subjektivní, neúplné a místy nepřesné.

Schválně to vezmu od konce, protože děj Pána prstenů je obecně známější, než starší věky.

Čtvrtý věk
Svobodné národy prosperují po zničení Temného pána.
Koncem třetího věku
Daleko na západě žijí družní hobiti, kteří se nestarají o války za hranicemi své země. Jeden z nich, Frodo, se dozví, že prsten, který mu nechal strýček Bilbo, je nejmocnější magický artefakt na celém kontinentě.

Aby nepadl do rukou Temnému pánu, odnese jej elfům, kteří rozhodnou, že musí být zničen - což lze jen v srdci Nepřítelovi říše. -- Film Pán Prstenů - díl 1

Čtveřice hobitů se mezitím zaplete do válek mocných říší s armádami, nestvůrami a magií. -- Trilogie Pán Prstenů

O necelé století předtím se mladý Biblo vydá na výpravu s trpaslíky, kde v jeskyni najde zvláštní prsten. -- Kniha Hobit (a filmová trilogie, která je ale spíš ztřeštěnou honičkou pro děti)

Tou dobou se také narodí Aragorn, poslední potomek gondorských králů. -- Poutavý fanouškovský film Zrození naděje - lze tam zapnout české titulky.

Druhý věk
O několik milénií dříve Temný pán Sauron vyrobil Jeden prsten, aby si s jeho mocí podrobil celý svět. Povstala proti němu aliance elfů a lidí. Král Elendil v boji zemřel, ale jeho syn Isildur Sauronovi prsten odňal.
Koncem prvního věku
Byl zabit strašlivý Morgoth a jeho pobočník Sauron se tak sám stal Temným pánem.

Pobavilo mne shrnutí (odůvodnění) editace na české Wikipedii:
"Tak strašlivý Morgoth zas není, aby jej nešlo napsat bez překlepu".

Roky pod hvězdami
Melkor, mistr lží, si získal důvěru elfí říše Noldor. Jeho podvod prohlédli teprve poté, co zabil jejich krále (Feanorova otce) a ukradl tři převzácené drahokamy (silmarily). Feanor mu zlořečil jménem "Morgoth" (temný nepřítel) a v hněvu proti němu složil strašlivou přísahu, že silmarily dobudou za jakoukoli cenu - která přinesla mnoho utrpení těm, kdo Feanora následovali. Jen menšina se pokořila a šla prosit o odpuštění Valar (věrné služebníky Stvořitele).

O Feanorovi a jeho sedmi synech pojednávají krásná pásma Útěk noldorských a "Fëanor a jeho synové". Z nich mám zvlášť rád písně:

Stvoření světa

Stvořitel "Eru Ilúvatar" stvořil duchovní bytosti Ainur (Valar a Maiar - k nim patřili Gandalf, Sauron, Saruman apod.).

S těmito bytostmi se účastnil Velkého zpěvu; někteří Ainur do ní vnášeli disharmonii, ale o to více vynikla krása Eruových úmyslů. Pak Ainur užasli, když viděli, že podle zpěvu se zformoval fyzický svět.

Vůdcem oněch vzbouřenců byl Melkor, který pak fyzické bytosti naváděl k zlému.

Elendilův zpěv Zde král - otec Isildura - cestou do bitvy (ve které pak skutečně zemřel) říká v podstatě: "Všude nebezpečí a smrt, bojím se pohledět zpět i vpřed, ale dokud Eru (Stvořitel) třímá v rukou svět, mé srdce mocně věří v Jeho slávu - a vyhlíží posmrtnou naději".
Entí zahrada O Entech (stromo-lidech)
Gil-galad Píseň o elfím králi, který po boku Elendila padl v čele svého vojska. Na písni je zajímavé, že je doslovným zhudebněním básně, která je součástí původní knihy - text písně tedy není fan-tvorba.
Královské srdce Poetická podobně jako skupina Asonance. Myslím že je o udatné princezně Éowyn:

Nebojím se smrti ani bolesti - ale klece,
kdy naděje na udatné činy bude pryč.

Maglor Vtipná o elfím pěvci. Další vtipné naleznete pod štítkem Veselá
Orli přiletí Parodie na scénu, kdy na prahu hrozné porážky vojáci vzhlédnou a s nadějí zvolají: Přilétají orli!
Postříbřená

Poetická píseň o Bílé věži (citadele města Minas Tirith ), kterou (myslím) zpívá zpívá Faramir, když je v pokušení vzít Frodovi prsten, aby konečně získal otcovo uznání.

Jak hvězda je jasná, jak bledá žena,
hladina, z níž váháš pít,
tak vzdáleně krásná, tak postříbřená,
můj pevný bod, můj čistý štít.

Pustá pláň II
Tarkova píseň
Měl jsem domov stálý, teď krb příliš pálí,
nechci u něj v klidu dlít,
chtěl bych projít branou v zemi zakázanou,
proč hřích předků nejde smýt.
Zápas Píseň oslavující lásku Eru (fiktivního stvořitele Tolkienova světa) - ovšem každé písmenko platí i o našem Bohu; tak působivý chvalozpěv jsem ještě neslyšel

Upoutal mne též web Laisi Finwen s poutavými příběhy ze světa elfů a Středozemě.

...časem doplnit - bubeník, warc-land a další.

O mně

Pavel Jelínek, Praha. Programátor ABAP (miluji CSharp), vystudoval jsem teoretickou matematiku.

Kontakt: pjel (0) centrum , cz

Jedním slovem: zápasící člověk. Čím dál více si uvědomuji, že v některých situacích jednám necitlivě a nestatečně. Ale chci v tom růst a překonat to, i když je to tvrdý boj. Bez Ježíše bych byl totálně ztracený.

Když napíšu článek, většinou si pak uvědomím, že sám dělám přesně to, co v něm kritizuji :-(

Mé články

Dávno před rokem 2016 jsem zveřejnil články ( Bojujte do posledního dechu a ekonomický článek Lži levice 1, 2, 3 ).

Začátkem srpna 2016 na mě padla nesmírná psavost, takže mám v hlavě více než tucet dalších. Mám v plánu udělat si blog na iDnes.cz a ten bude vzájemně prolinkovaný s tímto webem "Naděje a odpovědnost".

Začal jsem napsáním článku Také ztrácíš naději a víru, že umíš být lepší?, kterému říkám "zakládající článek", protože rozvinutím jeho poselství vznikl tento web.

Mé zájmy

Nahoru, obsah

Doporučuji

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Mé oblíbené weby

Knihy: Hranice, Konec prokrastinace, Peníze až na prvním místě... ...časem doplnit - link.

Inspirující konzervativní média

Nahoru, obsah

Oblíbení autoři a kazatelé

Tato sekce je ve výstavbě:

Mark Driscoll

https://www.youtube.com/watch?v=1Xq2Tc2B6XA

https://youtu.be/x0LiWbhM3W4?t=546

Roman Joch

http://joch.blog.idnes.cz

Dan Drápal

http://biblicke.cz

http://dan-drapal.cz

Pěkná přednáška o manželství a ctnosti sebeovládání: https://www.youtube.com/watch?v=qZFc65ravQs

David Novák

http://www.13ka.cz/index.php/media/video

Larry Crabb

Kniha "Rozbité sny" je vynikající.

John Eldredge

citáty: https://www.goodreads.com/author/quotes/1236.John_Eldredge

Danovy působivé recenze: https://www.google.cz/#q=site:dan-drapal.cz+Eldredge

Přednáška: https://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=xSyIf-hT69g#t=26

Kniha: Pozor, srdce muže - http://www.navrat.cz/pozor-srdce-muze-john-eldredge/d-70324/

Prezident Ronald Reagan

x

Ray Young

Pastor spjatý s hnutím Torontské požehnání. Kolem let 2006-2009 (ale spíš ten interval byl delší) pořádal řadu setkání v Praze, kde kázal o Boží lásce a uzdravení - tělesném i emocionálním. Na tyto akce byl velmi kladný ohlas, mnoho lidí bylo uzdraveno nebo povzbuzeno.

Někteří lidé kritizují hnutí Torontské požehnání a atmosféru jejich bohoslužeb (například za emocionálně vybičovanou atmosféru, zdůrazňování prožitků namísto pevné víry... ...) - já s tou kritikou souhlasím jen z poloviny: každý by si měl sám hlídat, aby do toho nesklouzl, ale bylo by vhodné, aby to ti kazatelé zdůrazňovali. Zároveň věřím, že tam člověk může velmi mnoho načerpat.

Nahrál jsem sem pár úryvků z jeho kázání, ale jejich názvy prosím berte s rezervou - dělám to v chvatu: Pozvání Boha * Modlitba za Boží přítomnost * O Božích dotecích * Svědectví jedné ženy o uzdravení

To byly krátké úryvky; zde je jedno kázání: O kříži a moci Ducha Svatého

Mé politické názory

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Jsem velmi ovlivněn Romanem Jochem a lidmi z Konzervativní strany - mají své názory dobře promyšlené a zdůvodněné. A navíc to cítím jasně v srdci, že konzervativní pohled (?? link) na morálku je ten správný.

Nahoru, obsah

Západní civilizace

Západní civilizaci (ČR, západní Evropa, USA i další státy jako Japonsko a Austrálie) pokládám za kulturu s vysokou úctu k lidským právům (u nás se porušují nezřídka jako selhání systému, jinde však neustále jako na běžícím pásu: právo Šaría, genocida křesťanů atd.).

Výrazné znaky západní civilizace jsou demokracie a kapitalismus:

Věřím, že každý může moc zneužít a každé uspořádání státní moci tak má svá rizika, ale demokracie je nejméně špatnou formou vlády (i když asi mají pravdu ti, kdo tvrdí, že v zemích bez demokratické tradice může být spravedlivá diktatura vhodnější - např. v Iráku se demokracie zvrhla v krveprolití).

Ve svém článku Lži levice 2 jsem napsal:

Mezi mnoha lidmi je rozšířen názor, že majitelé domů jsou boháči, kteří přišli k majetku bezpracně nebo dokonce podvodem a že protesty těchto „bohatých" lidí proti regulaci nájemného jsou projevem nehorázné nenasytnosti. Tento rozšířený, ale mylný, populistickou levicí šířený názor ale nebere v úvahu, že ekonomika funguje jen tam, kde je respektováno právo člověka nerušeně užívat svůj poctivě nabytý majetek (což zde znamená: očekávat, že za pronájem bytu dostanu nájemné, které pokryje vynaložené náklady a přiměřený zisk).

Pokud stát dává najevo, že tento princip nectí, pak to sníží ochotu investovat (například postavit dům), nebo obecněji řečeno, vlastní prací se přičinit o bohatství. Pokud stát bohatým bere a chudým dává, pak tím dusí rozkvět hospodářství a bohatnutí všech. Společnost už konečně musí chápat, že je mnohem snazší chodit do zaměstnání, než pracovní místo vytvořit - tj. najít na trhu poptávku po něčem, co dokážu vyprodukovat.

Proto - ač to mnozí neradi slyší - na životní úrovni společnosti mají větší zásluhu podnikatelé než zaměstnanci. Mezi podnikatele lze pro tento účel zařadit i člověka, který se nebál půjčit si peníze, tvrdě pracovat a postavit činžovní dům - v naději, že mu nájemné přinese zasloužený zisk, který si rozhodně zaslouží, ovšem díky regulaci nájmu jej nedostává. Regulované nájemné často nepokrývá ani nutnou opravu domu a pokud majitel opravy neprovede z vlastních peněz, nájemníci jej zažalují. To staví majitele domů do nelidské a velmi nespravedlivé pozice.

Pojem "kapitalismus" byl komunisty – kteří potřebovali nějakého nepřítele, aby oblbli lidi – líčen jako vykořisťování lidu hrstkou bohatých. Já věřím, že kapitalismus je nejúčinnější ekonomické uspořádání a že bez něj bychom neměli takový ekonomický blahobyt jako dnes.

Neboť co je to kapitalismus? Je to téměř synonymum k výrazu "Tržní hospodářství", které znamená (teď píšu o něčem, nač nejsem odborník): svobodu se rozhodnout, co budu vyrábět, prodávat, a potažmo též kupovat a jíst - a svobodu si za to s protistranou dohodnout cenu, s níž oba souhlasíme, jinak se transakce neuskuteční.

"Kapitalismus" bych definoval jako "svobodu hromadit kapitál a využít jej k výrobě hodnot a statků". Měli bychom si vážit drobných i velkých podnikatelů, protože právě oni vytvářejí pracovní místa. V kapitalismu, pokud není příliš tlumen státní regulací, je každý "neviditelnou rukou trhu" (neviditelnou, ale skutečnou a velmi účinnou) motivován odvádět dobrou práci a činit optimální volby, co vyrábět a za kolik to prodávat. Tím dohromady více vyprodukujeme a tak můžeme i více spotřebovat. Nebo se – každý jak sám chce – uživit méně hodinami práce a ten čas věnovat krásným a hodnotným věcem.

Blahobyt moderní společnosti

V Česku jsou někteří lidé šikanovaní státním aparátem, dalším umírá někdo blízký na rakovinu, jiná žena dře v supermarketu za minimální mzdu a ex-manžel jí neplatí alimenty. Tito lidé mají velké trápení, ale většina z nás se má tak dobře, že ztrácí ze zřetele, co je k životu důležité. Mnozí jsou rozmazlení pohodlím a bezpečím (včetně mě - snažím se to odnaučit, ale je to dřina) a pak třeba řeknou "Jak to, že náš soused vydělal na lepší auťák" místo "Jaké štěstí máme, že nežijeme v hladové Africe". Nebo prohlásí: "Jak to, že mně šéf přidělil auto se slušnou klimatizací, ale ne to extra-pohodlné jako kolegovi?" místo aby rozhodli:"15% rodinných příjmů dejme na charitu, i tak se budeme mít lépe, než 80% světa".

Nevážíme si dostatku

Zvykli jsme si na topení, které se zapne stiskem knoflíku. Žijeme v bezprecedentním pohodlí. Proč si ho však nárokujeme? Jak jsme mohli tak rychle zapomenout, že blahobytem je dostatek dřeva a mouky, kdy si člověk po práci může doma v chaloupce naštípat dříví, rozdělat oheň a upéci chleba? A má třeba 10 hodin volna týdně, aby si po práci dopřál zábavu, třeba zpěv s přáteli, protože počítače ještě nebyly vynalezeny...

Myslím, že ztrácíme ze zřetele, kolik je toho v životě skutečně potřeba. V pohodlí srdce zakrní. Kdyby nám někdo vymoženosti vzal a my bychom museli pracovat středověkým stylem, bez odtržení od přírody, možná bychom nakonec byli šťastnější.

Ale věřím, že člověk se může i v moderní civilizaci rozhodnout žít naplno, neuzavřít se do líného pohodlí jako "Víla z paneláku".

Jaký je lék? Nevím to jistě. Třeba vyrazit občas do přírody, i když hrozí déšť, a nevyužít každou příležitost, abych unikl nepohodlí. Postupně posouvat své hranice...

A samozřejmě opouštět zónu pohodlí zejména tam, kde to může pomoci druhým - příkladů jsou tisíce: pomoci babičce s taškou, zastat se kolegy proti šikaně od vedení, dávat na charitu...

Vida, už zase kážu o věcech, které bych se rád naučil, ale ještě se mně to moc nepodařilo :-)

Řekněte mně, jestli přeháním: Z hlediska jiných historických období (vlastně všech) nebo jiných částí dnešního světa (převážná většina obyvatelstva) je jasným blahobytem, že podstatná většina českých domácností, které chtějí pracovat, si může dovolit magnetofon, staré auto bez klimatizace, ledničku, maso 3x týdně - a chleba i brambor tolik, že se můžeme denně přejídat. A 2x ročně týden rodinné dovolené v chatě daleko od pracovních povinností, kde si budou třeba sami vařit.

Blahobytem by to bylo (ačkoli pro nás - včetně mne - by takové snížení pohodlí byl velký šok), i kdyby WC typické domácnosti bylo na chodbě domu, kdybychom si museli denně hřebelcovat koně (protože nejsou třeba ještě vynalezena auta ani výtahy) a nosit si uhlí ze sklepa po schodech.

Nicméně my máme mnohem víc, než tento blahobyt: většina domácností si dnes může dovolit chytré telefony, pohodlné auto s klimatizací, hi-fi věž s nádherným zvukem. Vařič a topení, které se zapne jediným stiskem tlačítka. Slušné procento rodin může jednou za pár let na dovolenou u moře nebo poznávací zájezd až na kraj světa - a párkrát ročně na dovolenou do levného penzionu s plnou penzí u krásné vody a lesa (nebo jinam, pokud chtějí).

Měli bychom tento dostatek, tento "svět svobody a příležitostí", užít k tomu, co je mravně správné:

Jak je to možné, že v takovém dostatku a zabezpečení se většina z nás nechá zavalit termíny, požadavky, nároky od nadřízených, sporem o tom, kam jet na dovolenou... A mně se také nedaří tomu uniknout, i když mně pomáhají toulky přírodou a písničky od Nedvědů.

Domyslet: Jaký je lék?

Morální úpadek


Je pokolení, které zlořečí svému otci a své matce nežehná,
pokolení, které se pokládá za čisté, ale není umyto od své špíny,
pokolení, jež zvysoka hledí a přezíravě zvedá víčka,
pokolení, jehož zuby jsou meče a jehož špičáky jsou dýky,
aby požíralo v zemi utištěné a ubožáky mezi lidmi.


Upír má dvě dcery: "Dej! Dej!"
Tyto tři věci se nenasytí a čtyři neřeknou: "Dost":
podsvětí a neplodné lůno,
země, která se nenasytí vodou,
a oheň, jenž neřekne: "Dost!"

Bible, kniha Přísloví 30,11-16

Většině Čechů nehrozí hlad, zima ani velké nepohodlí - a obrovský počet (bohužel leckdy včetně mně - své chyby odhaluji postupně) toto zajištění využívá k sobeckým cílům: Někteří chtějí trumfnout sousedy, chtějí ten nejmodernější počítač, automobil a interiér, zbytečně drahé šaty... Jiní chtějí ponížit své kolegy a kamarády svými znalostmi.

Další necítí žádný závazek ženy chránit a ujišťovat, nýbrž je svádějí a využívají ke svému uspokojení - a po využití odhodí. Pokud se vůbec ožení, neunesou pokušení si časem rozvodem opatřit mladší partnerku, čímž příšerně ublíží své ženě i dětem.

Žijeme v době extrémního individualismu, oproti našim otcům a dědům silně ztrácíme schopnost sebezapření a odříkání. Už ani leckdy nechápeme, že bez nich jsou kvalitní vztahy zcela vyloučeny. Trénovat se v těchto ctnostech je velká dřina a u mě výsledky přicházejí dost pomalu.

Jako kdybychom nevěřili v nic než vlastní pohodlí. Pokud se sezdanému nebo nesezdanému páru narodí dítě, které by je připravilo o bezstarostné "užívání si", nechají je potratit. V tomhle jsme hodně oslepili své svědomí; já si myslím, že kdyby se pro-choice aktivistky dívaly dítěti při potratu rentgenem do očí, jak v děloze poulí oči strachem a bolestí při odtrhávání jednotlivých končetin, možná by to jimi otřáslo (ale můžu se mýlit). Připadá mně to podobné, jako když někteří Němci v klidu vydali rozkaz k provedení Holocaustu, ale nevydrželi se dívat obětem do očí, a možná právě proto místo popravčích čet postavili plynové komory.

Nechci pokutu

Dalším extrémním jevem jsou podle mne organizace jako nechcipokutu.cz, které zneužívají formality v zákoně, aby řidiče za úplatu zbavili trestu (např. ztráty řidičáku).

Dnes je to v módě, vysmívat se revizorům, policistům a úřadům jakožto "otravům", ale jaký by byl život bez nich? Nikdo by nemohl vyjít z domu beze strachu, že jej někdo silnější majzne po hlavě. Milý čtenáři, já nepopírám, že státní orgány a v moci postavení svoje pravomoce často zneužívají (viz Pecinův web Paragraphos), ale to není důvod je odsuzovat všechny a předem - například provokovat i policisty a revizory, kteří se ničeho zlého nedopustili (i to jsem dřív dělal, než mně začalo docházet, jak je moje logika pokřivená).

Vyslovím odvážnou hypotézu: Tato vzpoura nevzniká ve vzduchoprázdnu. Soudím, že k ní budou mít sklon hlavně lidé, kterým rodiče nenastavovali nebo nevymáhali hranice. Kteří v mládí nebyli poučeni, že lenost, sobectví a bezohlednost jsou netolerovatelné. Kterým bylo dovoleno se celá odpoledne rozvalovat u počítače, aniž by se podíleli na domácích pracích. Kdo se podřizování lidem a úctě k autoritám nenaučí v rodině, jen obtížně se jí bude učit později, vůči soudům, zaměstnavateli a životnímu partneru. (I v této oblasti mám máslo na hlavě a když se snažím změnit, často prohrávám, boj však nevzdávám :-)

Pohrdání autoritami a odpovědností

Jenže když se pohrdání autoritami stává normou, snadno se jím nakazí většina společnosti - není lehké jít proti davu. Prosím zamysli se, milý čtenáři: kdyby Tvůj přítel, jehož respekt bys velmi nerad ztratil, vyprávěl, jak přelstil policisty a unikl pokutě, napomenul bys jej, nebo ne?

Mám dojem, že v této oblasti naše společnost již úplně ztratila zdravý rozum: Většina lidí by přítele poplácala: "Bravo, to's jim to natřel". A ti ostatní by mlčeli, aby nebyli za podivíny. V tu chvíli si třeba neuvědomíš, že pokud mu riskantní a hrubé porušení předpisů prošlo a pokutě unikl, bude v nebezpečné jízdě pokračovat - a zítra možná při havárii zničí zdraví či život Tvůj nebo toho, koho máš nejraději na světě.

Možná je dokonce v místnosti několik lidí, kteří si to uvědomují, ale žádný to neřekne nahlas a tím se každý utvrdí v tom, že možná je to fakt dobře, přelstít ty darebné policajty.

Z toho je mně hodně smutno - jak by lidé, kteří sami neuznávají odpovědnost, mohli vštípit zdravé hodnoty svým dětem? Kam to s námi spěje?

Příčiny morálního úpadku

Dlouho jsem si myslel, že hlavní příčinou tohoto morálního rozvratu je to, že kde není potřeba čelit skutečnému nebezpečí (jako indiáni, kteří nikdy nevěděli, zda je neskolí jaguár nebo nepřátelský lučištník v houští), tam lidské (a hlavně mužské) srdce zakrní. Pak člověk nemá odvahu čelit ani nebezpečí malému, jako projev nespokojenosti od manželky (tak jí radši ty drahé šaty koupím, ať mám pokoj) nebo od šéfa (tak já tam budu celý měsíc přesčas a oslepím své svědomí v tom, jak budou manželka a děti trpět samotou) - a to i v případě, že vůbec nehrozí, že by šéf sáhl k větší sankci než je mírné pokárání.

Tento můj názor má ale trhliny: Když jsem se díval na hrdinské filmy, myslel jsem si, že kdo umí čelit lvům, pro toho bude velmi snadné čelit výlevu zklamané rozladěnosti - ale pak jsem si uvědomil, že právě tímhle zlomila biblického Samsona jeho žena.

Ve skutečnosti nevím, který důvod převažuje, ale lidé s větším rozhledem, než já, jmenovali i jiné důvody:

To poslední mě hodně překvapilo, ale pak jsem si uvědomil, že to dává obrovský smysl: Sexuální sebeovládání je přímo archetypem (silným a typickým příkladem) situace, kdy si člověk musí odříci velmi silné a svůdné potěšení, jinak by nesmírně ublížil: buď ženě, která na dítě zůstane sama (pokud s ní měl sex muž, který se nechce vázat), nebo dítěti, které je nutné zabít před narozením, aby nebylo břemenem.

Sexuální zdrženlivost je přímo exemplární ukázka situace, kdy musím způsobit utrpení buď sobě (zřeknutím se sexu), nebo druhému. Pokud nás potratová pilulka učí, že se nemusím ovládat ani v této zvlášť závažné věci, jak bychom si to mohli uchovat v těch menších? V těch drobných situacích, kdy se člověk rozhoduje, zda půjde se ženou do divadla, i když sám by radši do kina? Kdy volí, zda překoná nepohodlí a vytře podlahu se slovy "miláčku, odpočiň si", když žena je dnes vyčerpaná a na dně.

Někteří zkušení křesťané říkají, že sex je jako šlehačka na dortu - nemůže chutnat lépe, než ten zbytek. Nemůže být něžný, pokud nepanuje harmonie v každodenních záležitostech.

Bez ochoty k oběti asi nemůže v manželství vzniknout pravé něžné souznění duší, které je naplňující více než nejkrásnější sex.

Jaká škoda, že jsem tu dobu před sexuální revolucí nezažil osobně. A jaké štěstí, že její uctivou a konzervativní atmosféru mohu vidět ve filmech jako Škola, základ života, který je mnohem autentičtější, než mayovky, protože herci hrající v mayovkách se mohou jen dohadovat, jaké chování a city projevovali lidé v době Divokého západu.

Silně to tak cítím, ale není pravděpodobné, že bych měl ve všem pravdu - jsou to jen dojmy.

Naší civilizaci hrozí zkáza

Jak by tak obrovská rezignace na odpovědnost mohla zůstat bez následků? Mám obavu, že při tomto vývoji budou muži postupně méně a méně schopní čelit nepohodlí a stavět se proti zlu. Nebudou schopni nespoutaně milovat své ženy, ty se obrní (ztratí ženskost) a budou podrývat mužnost svých manželů ještě více, než dnes.

Pak se naše civilizace může rozpadnout mnoha způsoby:

Cituji zde pár článků o hrozícím zániku. Roman Joch: Dan Drápal:

Milý čtenáři, můžeš proti tomu něco udělat? Ano! Věř v naději a odpovědnost a denně to projev nějakým praktickým způsobem. Najdi v tom zalíbení a postupně v tom budeš růst... Každý odvážný jedinec může hodně ovlivnit život kolem sebe. ...časem doplnit.

Nahoru, obsah

Konzervatismus

Politická korektnost je politicky korektní výraz pro zbabělost.
(autorem jsem já :-)

Tato sekce je ve výstavbě, takže zatím jen stručně.

Můj pohled byl formován Konzervativní stranou, časopisem Konzervativní listy a hlavně blogem Romana Jocha, který považuji za čtivý a velmi výstižný (byť nesystematický) úvod do konzervativního způsobu smýšlení; je ideální pro čtenáře, kteří se nechtějí trápit náročnějšími texty.

Cituji ze svých článků, které mám rozepsané:
Politici i obyvatelstvo se v ekonomických názorech zhruba dělí na:
  1. Orientované levicově, kteří volají: „Státe, dej! Klidně zvyš daně, jen když bude na sociální dávky pro každého, kdo zažívá nějaké těžkosti. Stát se o takové lidi přece musí postarat, aby se měli dobře.“ Pokud teď jejich postoj líčím nepřesně, pak by mne zajímalo, o kolik. 
  2. Na pravicově zaměřené, kteří říkají: „Státe, sniž daně, pak budou mít podnikatelé zakázky a zisk – a tím i peníze na mzdy a na nová pracovní místa. Pak si každý, kdo chce pracovat, vydělá více než dnes a budeme se mít dobře. Sociální dávky nepatří těm, kdo by bez nich zakoušeli nepohodlí, ale jen těm, kdo by se ocitli v lidsky nedůstojné, neřešitelné situaci i v případě, že se chtějí podle svých možností přičinit.“

Snad by se dalo říci, že někteří pravičáci zaujímají navíc postoje konzervativní – mají dost sebeúcty, aby řekli například: „S mojí nemocí se mně bude pracovat velmi těžko a na dávky bych měl určitě nárok, ale já raději budu dřít, než se nechat živit z daní svých sousedů.“

Nebo: „Prezidente Beneši, dovolte nám bojovat, neustupujte mnichovskému diktátu. Chceme raději zemřít ve stoje než přežít na kolenou. Než se plazit před morálním bahnem okupantů, chceme se plazit v blátě zákopů, snášet hrůzu dělostřelby a zranění – pro své ženy a děti to uděláme.“

Co je to konzervatismus

Dlouho jsem nechápal, co z programu Konzervativní strany je jakési jádro konzervativní filosofie a co jsou jen konkrétní důsledky. Teď si myslím, že jádrem je trojlístek "důstojnost, svoboda, odpovědnost". ...časem doplnit. - chci o tom napsat článek.

Dnes se pojem konzervatismu bohužel vyprázdnil - nazývají se tak strany, kterým nevadí potraty a rozsáhlá korupce vysávající státní pokladnu.

Konzervatismus a osobní ctnost

Věřím, že snad ke každé oblasti politiky lze najít nějakou oblast každodenního života, která je z morálního hlediska velmi podobná. Nadáváš na soudce zneužívající svoji moc - a sám křičíš na svoji jemnou manželku? Nadáváš na rozkrádání státních peněz - a sám se nesnažíš najít si práci, aby Tě nemusel státní rozpočet živit?

Zrovna tyhle dvě věci jsem nedělal, protože mě má práce baví a v manželství nežiji. Ale dělal jsem principálně podobné věci. Zuřil jsem nad nejrůznějšími nepravostmi, ale pak mně došlo: "Pavle, soudíš, ale sám činíš totéž?"

Věřím tedy, že pravý konzervativec se pozná více podle toho, jak žije, než koho volí a jak po svém zvolení hlasuje.

Konzervatismus a křesťanství

Věřím, že konzervatismus je ta správná z různých možných odpovědí na otázky politické - tj. ty, na kterých se občané musejí nějakou formou (např. parlamentní demokracíí) dohodnout, aby spolu mohli na daném úzamí žít. A podobně křesťanství pokládám za tu správnou z mnoha odpovědí na otázky duchovní - tj. zda existuje něco, co přesahuje náš materiální, viditelný svět.

Jsou problémy, které nespadají pod politiku, ani duchovno:

Pak existují otázky, které spadají pod politiku, ale ne duchovno:

A naopak - existují otázky, které spadají pod duchovno, ale ne pod politiku.

Je-li konzervatismus správnou odpovědí na problémy ze sféry politické a křesťanství na otázky duchovní, pak nepřekvapí, že dávají shodné odpovědi na otázky spadající do obou těchto oblastí.

Křesťanský koutek

Nahoru, obsah

Můj příběh

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Já jsem se o Ježíši dozvěděl od Mormonů a žáků Sri Chinmoye. Snažil jsem se praktikovat věci, které mě učili, ale propadal jsem se do hlubší a hlubší deprese... Svůj život jsem prožíval jako jako myš lapená v bludišti, v němž je zhola nemožné najít cestu.

Pak mně Petr Vávra řekl: Přijměte Ježíše takového, jak Ho líčí Bible... To byl totální zvrat. Od té chvíle vím, že je tu se mnou někdo, kdo mě životem vede. Často prskám, když mě neústupně konfrontuje s mými poklesky, ale my chlapi jsme už takoví, že někdy si svá "práva na úkor druhých" držíme, dokud nás někdo nekonfrontuje s nebojácnou autoritou. A to Bůh dělá - jako dobrý Otec, který nesleví z lásky kvůli přísnosti ani z přísnosti kvůli lásce.

Dlouho jsem si neuvědomoval, že si za své problémy mohu sám, a velmi hořce jsem z nich vinil Boha. (Příkladů jsou miliony - třeba jsem Bohu vyčítal, kolik strachu ve mně vyvolávají i drobné pracovní stresy, a vůbec mně přitom nedošlo, že mně Bůh dal nesmírně hodnou paní ředitelku, které prostě můžu říct "Tohle už nezvládnu" - a pokud to neudělám, pak je jen moje chyba, že jednám iracionálně.)

Pána Ježíše jsem přijal na začátku vysoké školy (matfyzu). Nevyřešených věcí v mém srdci bylo tolik, že práce na nich trvala Bohu přemnoho let a stále není u konce. Více než 10 let poté jsem začal trochu chápat, že to se mnou Bůh myslí dobře a bez Jeho napomínání by mě zničily mé vlastní hříchy... ...časem doplnit - odkazy na články na Studnice.cz.

Vykoupen živým Bohem

Dlouho jsem si různé věci omlouval a nedocházelo mně, jak bezohledně jsem se k některým lidem choval. Nechápal jsem, co že mně má Bůh co odpouštět. Nechápal jsem, že zvěst o Ježíšově kříži a zmrtvýchvstání se týká mě osobně. Slyšel jsem, že Ježíš dobrovolně přijal trest za naše viny, ale nedotýkalo se mně to osobně. Jako Eustác ve zfilmované Narnii nakonec řekl: "Jé, já byl vážně hňup, choval jsem se hrozně", tak i mně teprve v posledních letech začíná docházet, že jsem byl ještě mnohem protivnější, než Eustác, a říkám si: Pane Ježíši, kdybys moje viny nesmyl svojí krví, byl bych v maléru. Svědomí by mně nedalo chvíli pokoje, od lidí bych si zasluhoval zavržení a od Tebe vlastně taky...

Bůh je nekonečně svatý - laskavější než Matka Tereza, ušlechtilejší než Aragorn a v činění dobra pevnější, než Jan Hus. Nikdo z nás se Mu v tom nemůže vyrovnat a říci: "Za to, jak jsem dobře žil, si zasloužím Tvé uznání." Bůh po nás nechce výkon, ale pokoru: "Uznej, že to sám nezvládneš a skoč mně do náruče, já Tě obejmu jako taťka."

Co pro mě Bůh dělá

Jeho láska mě fantasticky přemohla. ...časem doplnit - link na kvalitnější nahrávku této písně. Nesmírně si vážím, jak se mnou, když jej vnímám skrze Bibli nebo Ducha Svatého, mluví s obrovským respektem k mé důstojnosti: ani sebeméně mě neponižuje, naopak dodává sebedůvěru. A to i když udělám něco zvlášť nepěkného - jedná se mnou přesně s tou důstojností, s jakou Aslan jednal s Petrem, když nevěřil ve své poslání, nebo s Edmundem, který sourozence zradil Bílé čarodějnici.

Za druhé si moc vážím toho, jak malé uznání chyby mu stačí k okamžitému odpuštění. A že když jsem si šel svojí cestou, nikdy nenechal mé trápení přesáhnout určitou mez - jak říká Bible: Nalomenou třtinu nedolomí. Hřích musí napomínat, ale vždycky s láskou dává východisko. ...časem doplnit - výzva. ...časem doplnit - Ježíš je jako Aslan .

Odkazy

Věříš na mámu a život po porodu?

V břiše těhotné ženy se ocitla dvojčátka. "Věříš v život po porodu? Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat?"

"Já to nevím přesně. Ale určitě tam bude mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme běhat a jíst ústy."

"To je úplný nesmysl. Běhat - to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimoto je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční šňůra je krátká už teď."

"Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí."

"Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život končí."

"Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat… ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará."

"Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?"

"Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní, prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat."

"To je mi pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat."

"Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!"

Nezkrácená verze zde

Texty

Písně

Písně Zmožek:

Písně - jiné

Jak vstoupíš do vztahu s Bohem?

Prozkoumej níže uvedené odkazy a pak přemýšlej, jestli to chceš udělat.

Pokud jsi přijal Ježíše jako Pána a Spasitele, často se k Němu s důvěrou modli, denně čti Bibli a nebuď na to sám - vyhledej společenství křesťanů, kteří nepraktikují prázdné náboženství, ale prakticky chodí s živým Kristem. Kteří Ti ukážou cestu s láskou a bez odsuzování. A nezapomeň, ve vztahu k Bohu i k církvi jsi sám zodpovědný za svůj život a za to, kterým radám věříš.

Můžeš například napsat, zavolat nebo navštívit mnoho křesťanských církví, např. Křesťanské společenství Praha ( informační video ) nebo Církev Bratskou Praha 13 (tam mají - výborná kázání) - v těchto sborech jsem zažil tolik opory, moudrých napomenutí a trpělivé lásky, že to naprosto změnilo můj život.

Nahoru, obsah

Nápady na křesťanské akce

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.

Shromko smíření

...časem doplnit.

Výlet za Božím srdcem

...časem doplnit.

Skupina "Nespoutané srdce"

...časem doplnit.

Křesťanská zamyšlení

Koutek PJ
Chtěl bych, aby web Naděje a odpovědnost dal prostor různým kreativcům, kteří se nemusí shodnout ve všem, ač je spojují určité společné hodnoty.
Tato sekce obsahuje moje názory a není "oficiálním vyjádřením" (??jak to říci lépe") webu.
Nahoru, obsah

Konfesní rozdíly

Tuto sekci píšu, abych vykřičel svoji frustraci, jak moc selhávám v tom, o čem vím, že je správné
POKUS

Přemýšleli jste někdy o tom, v jak mnoha otázkách panuje mezi křesťany ostrý nesouhlas? I kdybychom zapomněli na rozpory mezi katolíky a protestanty, kdybychom okruh zúžili na křesťany evangelikální, budou se zarputile lišit v názorech na Ricka Joynera, v názorech na imaginaci pro vnitřní uzdravení a v tisíci dalších oblastech.

Já si myslím, že i když se člověk upřímně snaží chodit před Bohem v pokoře, stejně je astronomicky nízká pravděpodobnost, že se vyvaruje všech úletů - zejména pokud zahrneme i úlety negativní: Já bych navrhoval pozitivním úletem nazvat situaci, kdy jedinec nebo sbor dělá něco, co je špatně (třeba vyznává "evangelium prosperity", které nezdůrazňuje pokání); negativním úletem je pak rozhodnutí se pro jistotu vyvarovat všeho třeba jen trochu neobvyklého, pro případ, že by to bylo v Božích očích špatně. Já osobně si myslím, že šesté stanovisko CB má z půlky hlubokou pravdu (o tom níže xxxxx), ale z půlky je negativním úletem.

Zůstaňme otevření

Člověk má silnou emocionální potřebu "mít jasno". Proto je obrovským pokušením si udělat názor a na něm lpět. Jednotlivec tomu může podlehnout snadno, církev ale ještě mnohem snáze, protože:

Jestli se v této úvaze mýlím, budu rád, když mně napíšete.

Já bych navrhoval přesně opačný přístup: Zůstaňme v těchto otázkách (jako jednotlivci i denominace) otevření, pokud nemáme vážně přesvědčivé důkazy. Já bych si vážil pastora, který vystoupí před shromáždění a řekne: "V našem sboru se vzrušeně debatuje, jestli kniha Chatrč (nebo v jiném společenství: učení Tony Kalmové, nebo cokoli jiného) je blud a úlet, nebo nádherná inspirace od Boha. Já si myslím to a to a soudím tak z těch a těch důvodů. Ale hlavně, zůstaňme otevření. Dokud se tu nenajde někdo moudrý, kdo svojí argumentací všechny přesvědčí, pak pamatujme, že se můžeme mýlit, a podle toho jednejte. Když na Tony půjdete, vše rozsuzujte, pokud tam nechodíte, nekritizujte její příznivce unáhleně a ostře. Pamatujte, že nejčastěji se mýlí ti, kdo si nepřipustí, že by se mohli mýlit."

...časem doplnit - napsat o dalších myšlenkových omylech, třeba o touze někam patřit a proto příkře odsuzovat ten druhý tábor.

Jde hlavně o lásku

Třikrát jsem byl na nádherném katolickém víkendu, kde se mně doteky Ducha Svatého nesmazatelně vryly do srdce, až jsem brečel. Součástí víkendu je i mše vedená známým knězem Janem Rybářem. Mlhavě jsem tušil, že podle katolických pravidel na jejich mši nemají k přijímání chodit nekatolíci (dnes už vím, že můžu přijít, dát si prst přes ústa a kněz mně místo hostie požehná). Také jsem ale věděl, že kdybych nešel, byl by to projev demonstrativního vzdoru "Vy katolíci jste si zavedli nesmyslná omezení, která nejsou podložená Biblí".

Zralý člověk (který třeba neví o tom zvyku "prst přes ústa") by dokázal zůstat sedět ze správných pohnutek: zvyky domácího/hostitele je správné dodržet, i když o jejich účelnosti nejsem přesvědčen. Jenže toho jsem tehdy nebyl schopen; rozhodl jsem se tedy, že postoj je důležitější, než nějaká zmatená nařízení, o kterých navíc nekatolík ani nemusí vědět. A že bude lepší k přijímání přistoupit na znamení jednoty, než sedět s povýšeným srdcem. S knězem jsem to potom probral a on mě - k mému překvapení - pochválil!

Z toho si odnáším velmi silné poučení, že důležitější, než mít pravdu, jsou motivy a láska k druhým. Jak snadno sklouzáváme (zejména muži a obzvlášť já), k dojmu, že máme-li v něčem pravdu (nebo si to skálopevně myslíme), opravňuje nás to k ostrému tónu a přezíravosti.

Někde jsem slyšel, že dávná Jednota bratrská měla heslo : V podstatném jednota, v nepodstatném svoboda, ale ve všem láska. Toto motto ke mně velmi mluví.

Toronto? Různé církve se skvěle doplňují

V Praze před lety pořádal svá shromáždění Ray Young a ...časem doplnit.

Nahoru, obsah

Nevzdávej své boje

Dobře sis vedl

Poslední narnijský král přes všechnu snahu nedokázal zabránit ani odpadlictví od pravé víry, ani obsazení celé říše nepřítelem. Nevyhrál ani místní potyčku, kterou vedl.

Co si asi myslel, když po smrti přišel před Ježíšovu tvář? Co očekával, že uslyší? Nejspíš byl naprosto zdrcený...

A pak slyšel neuvěřitelná slova: Dobře sis vedl, milý synu, že jsi zůstal pevný v nejtemnější hodině.

Moje srdce úplně hoří touhou, tohle také od Ježíše slyšet.

* * *

Když se po porážce Francie snesla na osamělou Británii Hitlerova zuřivost a přesila, Churchill řekl: Chopme se proto našich povinností a chovejme se tak, aby pokud britské impérium a Commonwealth přetrvá tisíc let, lidé mohli stále říkat: „Byla to jejich nejskvělejší hodina“.

Ať už jsi křesťan(ka) anebo jen člověk, který se snaží žít podle svého svědomí (a věří, že všechno nenávratně sečteno přijde, aby se zpovídal, nepůjde lhát): nebudeš souzen(a) podle okolností, které se Ti přihodily, ale podle toho, jak ses k nim postavil.

Kdo si zaslouží větší uznání: Muž, který je velmi hodný na vzornou manželku, nebo muž, který leckdy vyštěkne na protivnou a velmi chybující manželku, ale snaží se její chyby brát s nadhledem, humorem - a dávat ji každý den spoustu přijetí?

Není to osvobozující? ...časem doplnit.

Co se počítá

Chtěl jsem napsat o jedné své zkušenosti - a teprve když jsem k tomu sedl, uvědomil jsem si, že je to jinými slovy totéž, jako to, co výše píšu i Tirionovi:

Každý máme nějaké pokušení, jak hasit úzkost, když jsme v nějakém stresu. Někdo se opije, jiný riskuje zmrzačení při adrenalinovém sportu, třetí je hrubý na manželku nebo kopne do psa, čtvrtý se stane workholikem, pátý drogově závislým. Někomu stačí i slabší věci jako čokoláda, počítačové hry nebo přejídání.

Já se tu nechci rozepisovat o těch "svých" metodách, ale mám jich víc a snažím se vždy volit tu nejméně destruktivní, která stačí, abych se ze svých úzkostí nezbláznil. A zvolím-li některou z těch horších, prosím Boha za odpuštění se slovy: "Tlaky mě zlomily a za to nesu odpovědnost - ale je ta závislost je můj nepřítel: ať to slyší celý duchovní svět. Na tomhle mně záleží, Bože: Není to něco, co bych chtěl."

A čím dál víc mám pocit, že mě Bůh soudí ne podle toho, jak vážný čin jsem udělal, ale jestli jsem nepřestal bojovat. Jestli i poté, co si nějakou tu škaredou "drogu" vezmu, nepřestanu k Bohu volat o vysvobození a snažit se o nějaké praktické činy, které mají alespoň trochu šanci mě postavit na nohy a obnovit rovnováhu (jako je vyznávání biblických veršů, dopis Bohu anebo nějaké ty triky, co mně poradil psycholog).

Je to až neuvěřitelné: Bohu nejde o to, jak moc selžeme, ale jestli nepřestaneme bojovat. Myslím si, že nevzdávat své boje je něco, co se bytostně dotýká role muže a jeho úkolů v tomto světě.

Nahoru, obsah

Různá

Hrdá pokora

...časem doplnit.

Duchovní boj

...časem doplnit.

Naslouchání svědomí

...časem doplnit.

Obsah

Hodnoty a zaměření tohoto webu
Odvaha a dobrodružný duch ve všedních zápasech
Každodenní zápas dobra se zlem
Ušlechtilé hodnoty - život naplno
Každodenní rytířství
Inspirace pro manželství a rodinný život
Konzervativní politika
Křesťanský koutek
Tři výzvy pro odvážné a podnikavé jedince
Výzva všem kreativcům dobré vůle
Výzva: Denně čiň, týdně šiř
Výzva: Vyprav se za bobříky
Sekce "Konzervativní petice"
Koutek krásy
O mně
Mé články
Mé zájmy
Doporučuji
Mé oblíbené weby
Inspirující konzervativní média
Oblíbení autoři a kazatelé
Mark Driscoll
Roman Joch
Dan Drápal
David Novák
Larry Crabb
John Eldredge
Prezident Ronald Reagan
Ray Young
Mé politické názory
Západní civilizace
Blahobyt moderní společnosti
Nevážíme si dostatku
Morální úpadek
Nechci pokutu
Pohrdání autoritami a odpovědností
Příčiny morálního úpadku
Naší civilizaci hrozí zkáza
Konzervatismus
Co je to konzervatismus
Konzervatismus a osobní ctnost
Konzervatismus a křesťanství
Křesťanský koutek
Můj příběh
Vykoupen živým Bohem
Co pro mě Bůh dělá
Odkazy
Texty
Písně
Jak vstoupíš do vztahu s Bohem?
Nápady na křesťanské akce
Shromko smíření
Výlet za Božím srdcem
Skupina "Nespoutané srdce"
Křesťanská zamyšlení
Konfesní rozdíly
Zůstaňme otevření
Jde hlavně o lásku
Toronto? Různé církve se skvěle doplňují
Nevzdávej své boje
Dobře sis vedl
Co se počítá
Různá
Hrdá pokora
Duchovní boj
Naslouchání svědomí
Obsah
Hosted by Endora.cz - reklama:
„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich